Co je to v nás, co hledám,
proč tu musím stát,
když všichni někam jdou,
jdou...

Co ve mně je, to předám,
už nechci zůstat sám,
smrt zahalí mě tmou,
tmou...

Už mě nehledej, a já ti povím,
proč všude šumí křídla vran,
křídla vran...
Už mě nehledej, a pak se dovíš,
že chybí mi tvůj záblesk rán,
záblesk rán...

Toulám se tmavou nocí,
a umět se chci smát,
i když si pro mě jdou,
jdou...

Hříchy mých dávných nocí,
kdy nechtěl jsem ti lhát,
ať s duší mou se rvou,
se rvou...

Už mě nehledej, a já ti povím,
proč všude šumí křídla vran,
křídla vran...
Už mě nehledej, a pak se dovíš,
že chybí mi tvůj záblesk rán,
záblesk rán...

Už mě nehledej...